Gbọ́, dájúdájú àwọn ọ̀rẹ́ Allāhu, kò níí sí ìbẹ̀rù (ìyà ọ̀run) fún wọn, wọn kò sì níí banújẹ́ (lórí oore ayé).
____________________
Nínú èdè Lárúbáwá, ìtúmọ̀ “waliyyu” pọ̀. Nínú rẹ̀ ni ìwọ̀nyí; ọ̀rẹ́, alásùn-únmọ́, ọ̀rẹ́ àyò, alámòójútó, aláṣẹ-ẹni, aláàbò, aláfẹ̀yìntì, alárànṣe àti bẹ́ẹ̀ bẹ́ẹ̀ lọ. Gbogbo àwọn ìtúmọ̀ wọ̀nyí l’ó so pọ̀ mọ́ra wọn. Ẹyọ ni “waliyyu”, ọ̀pọ̀ ni “’aoliyā’u”. Nínú āyah yìí “’aoliyā’u-llāh” túmọ̀ sí “àwọn ọ̀rẹ́ Allāhu” tàbí “àwọn alásùn-únmọ́ Allāhu”. Ọ̀rọ̀ ìdà kejì rẹ̀ ni “ ‘aduwwu-llāh” (ìtúmọ̀: àwọn ọ̀tá Allāhu tàbí àwọn olùjìnnà sí Allāhu). “‘Aduwwu-llāh” ni ẹyọ, “ ‘a‘dā’u-llāh” ni ọ̀pọ̀. Nínú āyah 63 ní al-Ƙur’ān fúnra rẹ̀ ti mú oríkì wá fún “waliyyu-llāh”. Oríkì méjì tí ọ̀kan kò rọrọ̀ tayọ ìkejì rẹ̀ ni āyah náà sí mú wá. Àwọn ni “al-’Īmọ̄n” ìgbàgbọ́ òdodo àti “tẹƙwa-llāh” ìbẹ̀rù Allāhu. Ìyẹn ni pé, ẹnì kan kò níí jẹ́ “waliyyu-llāh” àfi kí ó jẹ́ mùsùlùmí onígbàgbọ́ òdodo àti olùbẹ̀rù Ọlọ́hun. ’Islām ní orígun márùn-ún, ’Īmọn ni orígun mẹ́fà, ìbẹ̀rù Ọlọ́hun sì ní orígun méjì. Ní ti àwọn orígun ’Islām márààrún; (ìkíní) ìjẹ́rìí pé dájúdájú kò sí ọlọ́hun kan tí ìjọ́sìn tọ́ sí àfi Allāhu àti ìjẹ́rìí pé dájúdájú Muhammad, Òjíṣẹ́ Allāhu ni, (ìkejì) kíkí ìrun wákàtí márààrún, (ìkẹta) gbígba ààwẹ̀ Rọmọdọ̄n, (ìkẹrin) yíyọ Zakāh, (ìkarùn-ún) ṣíṣe àbẹ̀wò sí Ilé Ọlọ́hun fún ẹni t’ó bá lágbára ọ̀nà láti dé ibẹ̀. Ní ti àwọn orígun ’Īmọ̄n mẹ́fẹ̀ẹ̀fà; (ìkíní) ìgbàgbọ́ òdodo nínú Allāhu, (ìkejì) ìgbàgbọ́ òdodo nínú àwọn mọlāika, (ìkẹta) ìgbàgbọ́ òdodo nínú àwọn Tírà sánmọ̀, (ìkẹrin) ìgbàgbọ́ òdodo nínú àwọn Òjíṣẹ́ Allāhu, (ìkarùn-ún) ìgbàgbọ́ òdodo nínú kádàrá, oore rẹ̀ àti aburú rẹ̀, (ìkẹfà) ìgbàgbọ́ òdodo nínú Ọjọ́ Ìkẹ́yìn. Ní ti àwọn orígun takwa-llāh méjèèjì; (ìkíní) títẹ̀lé ohun tí Allāhu pa láṣẹ tàbí ohun tí Ó ṣe ní halāl, (ìkejì) jíjìnnà sí ohun tí Allāhu kọ̀ tàbí tí Ó ṣe ní harām, yálà ó jẹ́ n̄ǹkan abẹ̀sìnjẹ́ tàbí aláìbẹ̀sìnjẹ́. Ẹnikẹ́ni nínú ènìyàn àti àlùjànnú tí ó bá gba ìròyìn pẹ̀lú gbogbo ìwọ̀nyẹn ní àpapọ̀ ni a mọ̀ sí ““waliyyu-llāh”. Irú ẹni náà kò níí yé máa ní àgbéga ipò “waliyyu-llāh” níwọ̀n ìgbà tí ó bá ń lékún sí i nínú gbogbo ìwọ̀nyẹn ní àpapọ̀. Àmọ́ kò sí bí onítọ̀ún ṣe lè wọ ipò “Ànábì Ọlọ́hun” tàbí ipò “Òjíṣẹ́ Ọlọ́hun. Èyí fi hàn kedere pé, ipò aṣíwájú pátápátá ni àwọn Ànábì Ọlọ́hun àti àwọn Òjíṣẹ́ Rẹ̀ wà sí gbogbo àwa ’aoliyā’u-llāh”. Kíyè sí i, “waliyyu-llāh” ni àwọn kristiẹni ń pè ní “wòlíì Ọlọ́hun”, bí ó tilẹ̀ jẹ́ pé kò sí “waliyyu-llāh” kan kan láààrin wọn nítorí pé kò sí ẹnì kan nínú wọn t’ó gba ìròyìn pẹ̀lú àwọn oríkì “waliyyu-llāh” gẹ́gẹ́ bí kò ṣe sí “waliyyu-llāh” kan kan nínú àwọn ọ̀ṣẹbọ ní ìbámu sí sūrah al-’Anfāl; 8:34. Bákan náà, àwọn onisūfī sọ àwọn ògbólógbòó aládàádáálẹ̀ aṣíwájú wọn di “ ’aoliyā’u-llāh” dípò “ ’aoliyā’u-ṣṣaetọ̄n”. Ìdí ni pé, ojú ọ̀nà sunnah Ànábì wa Muhammad (sollalāhu 'alayhi wa sallam) nìkan ṣoṣo ni ojú ọ̀nà tí ẹnikẹ́ni lè gba di “waliyyu-llāh” ní ìbámu si sūrah āli ‘Imrọ̄n; 3:31 àti sūrah an-Nisā’; 4:115. Ẹni tí ó bá ń tọ ojú ọ̀nà bíi Tijāniyyah, Ƙọ̄diriyyah, Ahmadiyyah, Ṣī’ah àti bẹ́ẹ̀ bẹ́ẹ̀ lọ, kò lè rọ́nà wọ inú agbo àwọn “ ’aoliyā’u-llāh” láéláé àyàfi tí ó bá padà sínú sunnah Ànábì (sollalāhu 'alayhi wa sallam).


الصفحة التالية
Icon