وَٱلۡعَٰدِيَٰتِ ضَبۡحٗا
Při pádících, odfrkujících,
فَٱلۡمُورِيَٰتِ قَدۡحٗا
jiskry vykřesávajících,
فَٱلۡمُغِيرَٰتِ صُبۡحٗا
za jitra se vynořujících,
فَأَثَرۡنَ بِهِۦ نَقۡعٗا
oblaka prachu v něm zviřujících
فَوَسَطۡنَ بِهِۦ جَمۡعًا
a do středu tlupy vtrhujících!
إِنَّ ٱلۡإِنسَٰنَ لِرَبِّهِۦ لَكَنُودٞ
Vůči svému Pánu člověk vskutku nevděčný je,
وَإِنَّهُۥ عَلَىٰ ذَٰلِكَ لَشَهِيدٞ
a dokonce sám to dosvědčuje.
وَإِنَّهُۥ لِحُبِّ ٱلۡخَيۡرِ لَشَدِيدٌ
Horlivý však je věru v lásce k majetku!
۞أَفَلَا يَعۡلَمُ إِذَا بُعۡثِرَ مَا فِي ٱلۡقُبُورِ
Cožpak neví, že až bude to, co je v hrobech, převráceno
وَحُصِّلَ مَا فِي ٱلصُّدُورِ
a to, co v hrudích je, odhaleno,
إِنَّ رَبَّهُم بِهِمۡ يَوۡمَئِذٖ لَّخَبِيرُۢ
Pán jejich v ten den dokonale o nich bude zpraven?