A vskutku jsme vás stvořili a potom jsme vám podobu dali a posléze jsme k andělům pravili: "Padněte na zem před Adamem!" A padli všichni před ním kromě Iblíse, jenž nebyl mezi těmi, kdož se klaněli.
Však satan jim oběma našeptal, aby odhalili to, co dosud před nimi bylo skryto z nahoty jejich, a řekl: "Pán váš zakázal vám tento strom jen proto, abyste se nestali anděly či nesmrtelnými!"
A takto je mámením svým v bloudění zavedl. A když oba ochutnali ze stromu, odhalila se jim nahota jejich a jali se šíti na sebe oděvy z listí rajského. A zavolal na ně Pán jejich: "Což jsem vám dvěma nezakázal tento strom a neřekl vám, že satan je vaším nepřítelem zjevným?"
Synové Adamovi, seslali jsme vám již oděvy, které nahotu vaši přikrývají, i ozdoby, avšak oděv bohabojnosti je lepší. A toto je jedno ze znamení Božích - snad si to připomenou!
Synové Adamovi! Nechť vás nepokouší satan tak, jako způsobil odchod rodičů vašich z ráje, strhávaje z nich oděv, aby jim ukázal nahotu jejich! A dívá se na vás on i jeho spřeženci z místa, kde je nevidíte. A věru jsme učinili satany přáteli těch, kdož nevěří!
A když se dopustí necudnosti nějaké, říkají: "Nalezli jsme otce své, že takto činí, a nám tak nařídil Bůh!" Odpověz: "Bůh nikdy nepřikazuje necudnosti! Chcete snad mluvit o Bohu něco, co vůbec neznáte?"
Rci: "Pán můj spravedlnost přikazuje! Obracejte k Němu tváře své u modlitebny každé a vzývejte Jej, upřímně mu zasvěcujíce svou víru! A jak vás stvořil poprvé, tak se k Němu i navrátíte."
Jednu skupinu On správnou cestou vede, zatímco druhou odsoudil k bloudění, takže si vzali místo Boha za přátele satany, a přitom si myslí, že po správné cestě jsou vedeni.
Rci: "Kdo zakázal šaty ozdobné, jež Bůh seslal služebníkům Svým podobně jako výtečné věci pro obživu?" Odpověz: "Toto je dáno na dobu života pozemského těm, kdož uvěřili, a bude to pro ně čisté v den zmrtvýchvstání." A takto My činíme srozumitelnými znamení pro lid vědoucí.
Rci: Pán můj věru zakázal jen necudnosti veřejné i tajné, hřích a bezprávnou svévoli; a dále, abyste přidružovali k Bohu to, k čemu On neseslal oprávnění, a mluvili o Bohu to, o čem nemáte ponětí."
Synové Adamovi! Věru k vám přijdou poslové z vašich řad vzešlí, aby vám sdělili Má znamení. Ti, kdož jsou bohabojní a dobré skutky konají, ti strach mít nemusí a nebudou zarmouceni!
A kdo je nespravedlivější než ten, kdo o Bohu si lži vymyslil či znamení Jeho za lež prohlásil? Takovým dostane se podílu jejich podle toho, co v Knize je napsáno. Až k nim přijdou vyslanci Naši, aby je k nám povolali, zeptají se: "Kde jsou ti, které jste vedle Boha vzývali?" A tehdy odvětí: "Ztratili se nám!" - a takto sami o sobě dosvědčí, že byli nevěřící.
A řekne Bůh: ,,Vstupte do ohně mezi národy z džinů a lidí, které již zmizely před vámi!" A kdykoliv vstoupí do něho národ některý, proklínat bude sobě podobné, a až nakonec se v něm octnou všechny vespolek, tu poslední řeknou o prvních: "Pane náš, tihle nás z cesty svedli, vyměř jim trest ohně dvojnásobný!" A odpoví; "Všem dostane se dvojnásobku, avšak vy to ještě nevíte."
Věru těm, kdož znamení Naše za lživá prohlašovali a pyšně se od nich odvraceli, nebudou otevřeny nebes brány a oni nevstoupí do ráje, dokud neprojde velbloud uchem jehly. A takto My odměňujeme provinilé.
A vyjmeme z hrudí jejich nenávist veškerou a pod nimi řeky potekou - a budou říkat: "Chvála Bohu, jenž nás sem uvedl! My sami bychom nebyli nalezli správnou cestu, kdyby nás Bůh nebyl na ni zavedl; a přinesli nám poslové Pána našeho pravdu." A bude na ně zavoláno: "Ráj tento byl vám dán v dědictví za to, co jste konali."
A zavolají obyvatelé ráje na obyvatele ohně: "My shledali jsme, že to, co Pánem naším bylo slíbeno, je pravda. Zdaž i vy jste shledali slib Pána svého pravdivým?" A odpovědí: "Ano!" A tehdy zavolá hlasatel mezi nimi: "Nechť Bůh prokleje nespravedlivé,
A mezi nimi bude přepážka; a nad rozpoznáním budou ustanoveni mužové, kteří rozeznají je podle známek jejich - a ti zvolají na obyvatele ráje: "Mír s vámi! Nevstoupí tam nespravedliví, byť po tom i toužili!"
A zvolají mužové rozpoznání na lidi, jež rozeznají podle známek jejich, řkouce: "Nebylo vám k ničemu vaše hromadění majetku ani to, čím jste se vychloubali.
A vykřiknou obyvatelé ohně na obyvatele ráje: "Vylijte na nás vodu nebo něco z toho, co uštědřil vám Bůh!" A odpovědí: "Bůh obojí zakázal pro nevěřící,
kteří náboženství své za hru a zábavu měli a které zlákal život pozemský!" V ten den na ně zapomeneme, tak jako oni zapomněli na setkání s tímto dnem, a proto, že znamení Naše popírali.
Což očekávají něco jiného než výklad jeho? V ten den, kdy přijde výklad jeho,řeknou ti, kdož dříve naň zapomněli: "Poslové Pána našeho věru s pravdou přišli. Což nemáme dnes přímluvce, kteří by se za nás přimluvili? Anebo nemohli bychom se vrátit na zem, abychom mohli vykonat něco jiného než to, co jsme konali?" Avšak oni sami duše své zahubili a byli opuštěni tím, co si vymyslili.
Pánem vaším je vskutku Bůh, jenž stvořil nebesa i zemi v šesti dnech a potom se usadil na trůně Svém. On pokrývá nocí den, který se bez přestání žene za ní, zatímco slunce, měsíc a hvězdy jsou rozkazu Jeho podrobeny. Což Jemu nenáleží stvoření a rozkazování? Požehnán buď Bůh, Pán lidstva veškerého!
A nešiřte pohoršení na zemi poté, co stala se na ní náprava! A vzývejte Jej s bázní a touhou, neboť věru milosrdenství Boží jest blízké pro ty, kdož dobro konají.
A On je ten, jenž větry vysílá jako poselství radostné, zvěstující milosrdenství Jeho. Když potom jsou obtíženy mračny těžkými, ženeme je nad krajinu mrtvou a sesíláme z nich vodu, jejíž pomocí dáváme vyrůst všem druhům plodů. A stejně tak dáme vyjíti mrtvým z jejich hrobů - snad si to připomenete!
Z dobré země vyrůstají rostliny v hojnosti z dovolení Pána jejího, zatímco ve špatné rostou jen řídce - a takto činíme srozumitelnými znamení Naše pro lid vděčný.
A již kdysi jsme vyslali Noema k lidu jeho; i pravil jim: "Lide můj, uctívejte Boha a nemějte žádné božstvo jiné kromě Něho! Já se věru pro vás obávám trestu dne strašného!"
Jste snad překvapeni, že se vám dostalo připomenutí od Pána vašeho prostřednictvím muže z vás, aby vás varoval a abyste byli bohabojní - snad se nad vámi smiluje.
Však oni za lháře jej prohlásili; My pak zachránili jsme jej i ty, kdo spolu s ním na lodi byli, zatímco jsme utopili ty, kdož znamení Naše za lživá měli - a byl to věru lid zaslepený.
Jste snad překvapeni, že se vám dostalo připomenutí od Pána vašeho prostřednictvím muže z vás, aby vás varoval? Vzpomeňte, že On vás nástupci po lidu Noemově ustanovil a v postavách vašich vás mohutnými učinil! Vzpomeňte dobrodiní Božího - snad budete blažení!"
I odpověděli: "Zdaž jsi přišel k nám, abychom uctívali Boha jediného a abychom opustili to, co uctívali otcové naši? Předveď nám tedy to, čím nám vyhrožuješ, patříš-li mezi pravdomluvné!"
I zvolal: "Již na vás dopadl trest a hněv Pána vašeho! Chcete se mnou přít o jména,kterými jste vy a otcové vaši modly nazvali a ohledně nichž Bůh neseslal žádné oprávnění? Vyčkejte jen a já s vámi budu též čekat!"
A vyslali jsme k Thamúdovcům bratra jejich Sáliha, který řekl: "Lide můj, uctívejte Boha a nemějte žádného božstva jiného kromě Něho! A nyní již přišel k vám jasný důkaz od Pána vašeho: tato velbloudice Boží je pro vás znamením - nechte ji pásti na zemi Boží, nečiňte jí nic zlého, aby vás nepostihl trest bolestný!
Pomněte, že On vás nástupci po Ádovcích učinil a že vás usídlil v zemi, na jejíchž pláních si hrady stavíte a v horách příbytky své si vytesáváte. Pomněte dobrodiní Božího a nešiřte po zemi pohoršení!
I řekli velmoži, ti, kdož pyšní byli z lidu jeho, těm, kdo utištění byli, to je těm, kdo z nich uvěřili: "Víte určitě, že Sálih je poslem Pána svého?" Odpověděli: "My věru věříme v to, s čím seslán byl."
A vyslali jsme k Madjanovcům bratra jejich Šu´ajba a pravil jim: "Lide můj, uctívejte Boha a nemějte žádného božstva jiného kromě Něho! A již přišel k vám důkaz jasný od Pána vašeho. Dávejte správné míry a váhy, nezkracujte lidi v majetcích jejich a nešiřte pohoršení na zemi poté, co stala se na ní náprava - a věru to bude pro vás lepší, jste-li věřící!
A nesedávejte výhružně u stezky každé, snažíce se odstrašit od cesty Boží ty, kdož v Něj uvěřili, a usilujíce o její pokřivení! Pomněte, jak málo vás bylo a jak On vás rozmnožil, a pohleďte, jaký byl konec těch, kdož pohoršení šířili!
Jestliže část z vás uvěřila v to, s čím jsem byl poslán, a druhá část nevěří,tedy buďte trpěliví až do chvíle, kdy Bůh mezi námi a jimi rozsoudí, vždyť On nejlepším je soudcem!"
I řekli velmoži, ti z lidu jeho, kdož pyšní byli: "Věru tě vyženeme, Šu´ajbe, i ty, kdož s tebou uvěřili, z města našeho - anebo se navrátíš k náboženství našemu!" I řekl: "I když se nám hnusí?
Provinili bychom se proti Bohu lží, kdybychom se vrátili k vašemu náboženství poté, co nás Bůh od něho spasil. A nelze se nám k Němu navrátit, leda bude-li Bůh, Pán náš, chtít. A Pán náš objímá věci všechny ve vědění Svém a my na Boha spoléháme. Pane náš, rozhodni mezi námi a lidem naším podle pravdy, vždyť Tys nejlepším z rozhodčích!"
I odvrátil se od nich a řekl: "Lide můj, vyřídil jsem vám věru poselství Pána svého a udělil jsem vám dobrou radu - však proč lkát bych měl nad lidem nevěřícím?"
A neposlali jsme nikdy do žádného města proroka, aniž bychom předtím byli postihli obyvatele jeho neštěstím a bídou, doufajíce, že snad stanou se pokornými.
Pak jsme jim zaměnili zlé dobrým, takže zapomněli a řekli: "Otcové naši také byli postiženi střídavě neštěstím a štěstím." A uchvátili jsme je znenadání, aniž o tom měli tušení.
Kdyby byli obyvatelé měst těchto uvěřili a bohabojní byli, byli bychom pro ně zajisté požehnání nebes i země otevřeli. Ale oni to vše za lež prohlašovali a potrestali jsme je za to, co si vysloužili.
Což nebylo ukázáno těm, kdož zdědili zemi po jejich obyvatelích dřívějších, že kdybychom chtěli, postihli bychom je za hříchy jejich? Však zapečetili jsme srdce jejich, takže nic neslyší.
A vyprávíme ti příběhy těchto měst: přicházeli k nim poslové jejich s jasnými důkazy, avšak oni nebyli sto uvěřit tomu, co dříve za lež prohlásili. A takto Bůh zapečeťuje srdce nevěřících.
A po těchto prorocích jsme posléze vyslali Mojžíše se znameními Našimi k Faraónovi a velmožům jeho, avšak oni byli vůči nim nespravedliví - pohleď, jaký byl konec těch, kdož pohoršení šířili!
I zvolal Faraón: "Jak to, že jste v Něj uvěřili, dříve než jsem vám to dovolil? Věru toto je lest, kterou jste si v tomto městě vymyslili, abyste z něho obyvatele jeho vyhnali, však záhy poznáte!
vždyť ty se nám mstíš jen za to, že uvěřili jsme ve znamení Pána svého, když nám byla předvedena. Pane náš, propůjči nám trpělivost a dej nám zemřít jako těm, kdož do vůle Tvé jsou odevzdáni!"
I řekli velmoži z lidu Faraónova: "Zdaž necháš Mojžíše a lid jeho, aby šířili na zemi pohoršení a aby opustili tebe i božstva tvá?" Odpověděl: "Pobijeme syny jejich a ponecháme naživu jen ženy jejich a přemůžeme je vítězně!"
I pravil Mojžíš lidu svému: "Proste Boha o pomoc a buďte trpěliví, vždyť země Bohu náleží a On v dědictví ji dává tomu, komu chce ze služebníků Svých. A šťastný konec náleží bohabojným!"
Odpověděli: "Byli jsme utištěni předtím, než jsi k nám přišel, i po tom, cos k nám přišel." Řekl: "Možná že Pán váš zahubí nepřátele vaše a učiní vás nástupci jejich na zemi, aby viděl, jak si budete počínat."
Když však k nim přišlo dobré, tu říkali: "Toto nám patří!" A když je postihlo zlé, tu připisovali to osudnému vlivu Mojžíšovu a těch, kdož s ním byli. Osud jejich však v rukou Božích byl, leč většina z nich to nevěděla.
A kdykoliv je postihly tyto rány, říkali: "Mojžíši, pros za nás Pána svého podle úmluvy Jeho s tebou! Jestliže nás vskutku zbavíš těchto ran, věru ti uvěříme a věru s tebou odešleme dítka Izraele!"
A dali jsme lidu, který utiskovali, v dědictví východní i západní části země, jíž jsme požehnali. A tak se splnilo překrásné slovo Pána tvého vůči dítkám Izraele, neboť věru trpěliví byli. A zničili jsme dílo Faraóna a lidu jeho i vše, co zbudovali.
A převedli jsme přes moře dítka Izraele; i přišli k lidem, kteří horlivě uctívali modly své. I řekli: "Mojžíši, udělej nám božstvo podobné božstvům, která mají tito!" Odpověděl: "Vy věru jste lidé pošetilí!
A věru jsme vás zachránili před rodem Faraónovým, který vám působil kruté mučení, syny vaše zabíjel a jen ženy vaše naživu nechával. A v tom zajisté byla zkouška velká od Pána vašeho.
A uzavřeli jsme úmluvu s Mojžíšem během třiceti nocí, k nimž jsme přidali dalších deset, takže doba setkání s Pánem jeho trvala čtyřicet nocí. A řekl předtím Mojžíš bratru svému Árónovi: "Zastupuj mne u lidu mého, dbej o nápravu a nenásleduj cestu těch, kdož šíří pohoršení!"
A když přišel Mojžíš na schůzku Námi stanovenou a když s ním promluvil Pán jeho, zvolal:;,Pane můj, ukaž se mi, abych Tě mohl spatřit!" I odpověděl: "Nikdy Mne nespatříš, ale pohleď k této hoře: jestliže zůstane nehybná na místě svém, tedy Mne uvidíš!" A když pak se Pán jeho zjevil nahoře, obrátil ji v prach a Mojžíš klesl jak bleskem zasažen. A když se vzpamatoval, zvolal: "Sláva Tobě, kajícně jsem se k Tobě obrátil a nyní jsem první z věřících!"
A napsali jsme pro něj na desky připomenutí o věcech všech i srozumitelný výklad všeho toho a řekli jsme: "Přidržuj se jich pevně a poruč lidu svému, aby si vzal z nich to nejlepší, jinak ukáži vám příbytek lidí hanebných!
Od znamení Svých odvrátím ty, kdož na zemi neprávem pyšně si vykračují. Spatří-li jakékoliv znamení, neuvěří v ně, a spatří-li cestu správně vedoucí, nedají se po ní; však jestliže spatří cestu bludnou, půjdou po ní! A to za to, že znamení Naše za lživá pokládali a lhostejni k nim byli.
Marné jsou skutky těch, kdož prohlašovali znamení Naše i setkání ve světě budoucím za lež! Zdaž dostane se jim odměny za něco jiného než za to, co konali?"
Po odchodu Mojžíšově pak lid jeho si vyrobil z ozdob svých tele, jehož tělo vydávalo bučení. Cožpak neviděli, že ono k nim nemluví ani je po správné cestě nevede? A učinili je modlou svou a stali se tak nespravedlivými.
A když si tak vlastníma rukama zasadili ránu a spatřili, že zbloudili, zvolali: "Věru, jestliže se Pán náš nad námi nesmiluje a neodpustí nám, budeme patřit k těm, kdož ztrátu utrpěli!"
Když se pak Mojžíš vrátil k lidu svému, rozhněván i zarmoucen, zvolal: "Jak hnusné je to, co jste provedli, když jsem odešel! Což chcete uspíšit příchod rozkazu Pána svého?" A mrštil deskami o zem, a chytil hlavu bratra svého, přitáhl jej k sobě. I zvolal Árón: "Synu mé matky! Lidé mne utlačovali a div mne nezabili. Nečiň mi nic, nad čím by se radovali nepřátelé moji, a nesměšuj mne s lidem nespravedlivým!"
A vybral Mojžíš mezi lidem svým sedmdesát mužů pro schůzku Námi stanovenou. A když je postihlo zemětřesení, zvolal: "Pane můj, kdybys byl chtěl, byl bys je zahubil již dříve a mne s nimi. Hodláš nás zahubit kvůli tomu, co učinili hlupáci mezi námi? Vždyť je to jen Tvé pokušení, jímž dáváš zbloudit, komu chceš, a jímž také vedeš toho, koho chceš! Tys ochráncem naším, odpusť nám a slituj se nad námi, vždyť Tys nejlepší z odpouštějících!
A zapiš pro nás na tomto i na onom světě jen dobré, vždyť my jsme židovské víry kvůli Tobě!" I odpověděl Pán: "Trest Můj postihne toho, koho Já chci, ale milosrdenství Mé objímá všechny věci; Já zapíši dobré těm, kdož bohabojní jsou a dávají almužnu, a těm, kdož uvěřili ve znamení Naše,
a těm, kdož následují posla, proroka neučeného, jehož naleznou oznámeného jim v Tóře a Evangeliu a který jim přikazuje vhodné a zakazuje zavrženíhodné, který jim dovoluje pokrmy výtečné a zakazuje jim škodlivé a snímá z nich tíživé povinnosti a pouta, jež je tíží. A věru ti, kdož v něj uvěří a podpoří jej a budou následovat světlo, jež bylo s ním sesláno, ti budou blažení!"
Rci: "Lidé, já věru jsem poslem Božím k vám všem vyslaným od toho, jemuž náleží království na nebesích i na zemi. Není božstva kromě Něho a On je ten, jenž život i smrt dává. Věřte tedy v Boha a posla Jeho, proroka neučeného,jenž věří v Boha a Jeho slova, a následujte jej - snad se octnete na cestě správné!"
A rozdělili jsme je na dvanáct kmenů - obcí. A vnukli jsme Mojžíšovi, když lid jeho jej žádal o napojení: "Udeř holí do skály!" A vytrysklo ze skály dvanáct pramenů a všichni lidé věděli, kde mají pít. A zastínili jsme je mračnem a seslali jsme z něho manu a křepelky. "Jezte z pokrmů výtečných, jež jsme vám uštědřili!" Ale oni neukřivdili nám, nýbrž ukřivdili jen sami sobě!
A hle, bylo jim řečeno: "Obývejte toto město a jezte z plodů jeho, kdekoliv chcete, a říkejte: ,Odpuštění!? a vstupujte do brány sklánějíce se! Tehdy vám odpustíme vaše hříchy a rozmnožíme těm, kdož dobré konají."
A zeptej se jich na město, jež poblíže moře položeno bylo, a jak to bylo, když znesvěcovali obyvatelé jeho den sobotní! Přicházely k nim ryby v den jejich soboty a vyplouvaly nahoru, zatímco v den, kdy sobotu nesvětili, k nim nepřicházely. A takto jsme je v pokušení uváděli za to, že byli nespravedliví.
A hle, řekla jedna skupina z nich: "Proč napomínáte lid, který Bůh beztak zahubí anebo jej potrestá trestem krutým?" Odpověděli: "Abychom měli omluvu před Pánem svým, a doufajíce, že snad se stanou bohabojnými!"
Když pak zapomněli to, co jim bylo připomenuto, zachránili jsme ty, kdož zabraňovali zlému, a uložili jsme těm, kdož nespravedliví byli, trest krutý za to, že hříšníky byli.
A prohlásil tehdy Pán tvůj, že proti nim vyšle ty, kdož utiskovat je budou mukami nejhoršími až do dne zmrtvýchvstání. A Pán tvůj je věru rychlý v trestání a věru On je i odpouštějící, slitovný.
A rozdělili jsme je po zemi jako národy; někteří z nich jsou bezúhonní, zatímco jiní z nich nejsou takoví. A vystavili jsme je zkouškám dobrým i zlým doufajíce, že snad se obrátí!
A přišli po nich nástupci, kteří zdědili Písmo, avšak chápou se toho, co nabízí jim tento svět, a říkají: "Bude nám odpuštěno!" A když je jim nabízeno ještě více tomu podobného, berou si to. Což však jimi nebyla přijata úmluva Písma, že budou o Bohu jen pravdu hovořit? A přitom studovali to, co v Písmu je obsaženo! Však příbytek poslední bude lepší pro ty, kdož jsou bohabojní - což to vůbec nepochopí? -
A hle, když otřesem zvedli jsme nad nimi horu Sinaj, podobnou střeše stinné, domnívali se, že na ně spadne. I řekli jsme: "Přidržujte se pevně toho, co jsme vám dali, a pomněte toho, co je tam obsaženo - snad budete bohabojní."
A hle, Pán tvůj vzal potomstvo všechno ze synů Adamových, jež vzešlo z ledví jejich, a dal jim svědčit o nich samých a řekl: "Což nejsem Já Pánem vaším?" I odpověděli: "Ano, dosvědčujeme to!" A to proto, abyste neřekli v den zmrtvýchvstání, že jsme k tomu byli lhostejní,
či abyste neřekli: "Otcové naši věru již před námi k Bohu přidružovali a my jsme jen potomky jejich pozdějšími. Což nás chceš zahubit za to, co dělali ti, kdož nicotného se přidržovali?"
Vyprávěj jim zvěst o tom, jemuž jsme znamení Svá dali a jenž se pak od nich odvrátil. A satan jej učinil následovníkem Svým a stal se tak jedním ze zbloudilých.
Kdybychom byli chtěli, byli bychom jej pozdvihli znamením naším, avšak on přikláněl se k zemi a šel za svými vášněmi a podobal se psu: když přiblížíš se k němu, vyplazuje jazyk, a když necháš ho na pokoji, také vyplazuje jazyk. A podobně je tomu s lidmi, kteří znamení Naše za lež prohlašují. Vyprávěj jim tedy tyto příběhy, snad o tom budou přemýšlet.
A stvořili jsme věru pro peklo množství džinů i lidí, kteří mají srdce, jimiž nic nechápou, a mají oči, jimiž nic nevidí, a mají uši, jimiž nic neslyší. Podobají se dobytku, ba jsou ještě zbloudilejší - a to jsou ti, kdož jsou lhostejní!
Což neuvažovali o království nebes a země a o tom, co Bůh stvořil z věcí, a o tom, že lhůta jejich se již možná přiblížila? Jakému příběhu tedy ještě po tomto Koránu uvěří?
Budou se tě dotazovat na Hodinu a na příchod její. Rci: "Vědomost o tom je pouze u Pána mého a jedině On odkryje ji v čas její. Těžká je na nebesích a na zemi a přijde k vám leč znenadání." A budou se tě dotazovat, jako bys byl o ní zpraven. Rci: "Jedině u Boha je o ní vědění, avšak většina lidí to neví."
Rci: "Nemohu si sám ani prospět, ani uškodit, leda bude-li Bůh chtít. Kdybych znal nepoznatelné, mohl bych věru rozmnožit dobro své a nedotklo by se mne zlo žádné; já však jsem pouze varovatelem a zvěstovatelem pro lid, jenž věří."
A On je ten, jenž vás stvořil z bytosti jediné a z ní utvořil i manželku její, aby přebývala u ní. A když u ní pobyl, otěhotněla nejdříve lehkým těhotenstvím a snadno s ním chodila; když pak se cítila těžkou, oba volali k Bohu, Pánu jich obou: "Dáš-li nám syna bezúhonného, vskutku budeme patřit mezi vděčné!"
Avšak když jim daroval syna bezúhonného, oni Mu božstva přidružená přidali za to, co jim daroval. Bůh však daleko je vznešenější než to, co k Němu je přidružováno.
Mají snad nohy, na nichž kráčí, či mají snad ruce, jimiž bojují, anebo oči, jimiž se dívají, či uši, jimiž naslouchají? Rci: "Jen si vzývejte ty, jež k Bohu přidružujete, a pak strojte proti mně úklady a nenechte mne dlouho čekat!
Když k nim nepřijdeš s nějakým znamením, tu volají: "Proč sis ještě nějaké nevybral?" Odpověz: "Já následuji jedině to, co bylo mi Pánem mým vnuknuto. Toto jsou zřetelné důkazy od Pána vašeho, správné vedení i milosrdenství pro lidi, kteří věří."