ﮛ
surah.translation
.
ﰡ
Alif lám rá! Toto jsou znamení Písma a Koránu zjevného.
Často si nevěřící budou přát, aby byli odevzdanými do vůle Boží!
Nech je být, ať si pojídají, užívají a nadějí klamnou se kojí, vždyť záhy se dozvědí!
Nezahubili jsme žádné město, aniž se mu dostalo Písma známého,
a žádný národ nemůže způsobit uspíšení ani oddálení termínu svého.
Říkají: "Ty, jemuž připomenutí bylo sesláno, věru jsi džinem posedlý!
Pročpak k nám nepřivedeš anděly, pravdu mluvíš-li?"
My anděly jen k vykonání rozhodnutého sesíláme - a potom nebudou nevěřící k těm, jimž odklad je dán, patřit.
My zajisté připomenutí jsme seslali a dobře je umíme ochránit.
Již před tebou jsme k stranám dávným posly vyslali,
však nepřišel k nim posel žádný, by se mu neposmívali.
Takto mu razíme cestu do srdcí hříšníků.
A neuvěří v něj, i když se už naplnil obvyklý osud předchozích.
A i kdybychom jim bránu nebeskou otevřeli a oni stoupali by k ní,
přece by říkali: "Zraky naše byly opity nebo spíše jsme lidé očarovaní!"
A na nebi jsme umístili znamení zvěrokruhu a učinili jsme je pro ty, kdo na ně patří, krásnými
a ochránili jsme je před všemi satany prokletými -
kromě těch, kdož pokradmu naslouchají, však ti jsou pronásledováni plamenem jasně zářícím.
A zemi jsme rozprostřeli a rozhodili po ní hory pevně stojící a dali na ní vyrůst každé věci správně vyvážené
a připravili jsme na ní potravu pro vás i pro ty, jimž obživu neskýtáte.
A není žádné věci, jejíž pokladnice by u Nás nebyly, a sesíláme vám ji jedině v míře stanovené.
A poslali jsme větry oplodňující a seslali jsme z nebe vodu, jíž vás napájíme, vždyť vy v zásobě ji nemáte.
A jsme to My, kdo život i smrt dáváme, a My sami všeho jsme dědici
a dobře známe ty z vás, kdo vpředu kráčí, i ty, kdo vzadu se drží.
A Pán tvůj je všechny shromáždí, vždyť On moudrý je, vševědoucí.
Stvořili jsme člověka z hlíny suché, vzaté z bláta poddajného,
zatímco džiny jsme již dříve vytvořili z ohně prudce spalujícího.
A hle, pravil Pán tvůj andělům: "Já smrtelníka stvořím z hlíny suché, vzaté z bláta poddajného,
a až jej vyrovnám a vdechnu mu něco z ducha svého, padněte na zem, před ním se klaníce!"
A padli před ním uctívajíce jej vespolek andělé všichni,
kromě Iblíse, jenž odmítl být mezi uctívajícími.
I pravil Bůh: "Iblísi, proč nejsi mezi těmi, kdož klaní se, také ty?"
Odvětil: "Nebudu padat na zem před smrtelníkem, jehož jsi z hlíny suché stvořil, vzaté z bláta poddajného!"
I pravil Bůh: "Odejdi odsud, neboť jsi věru prokletý!
A nechť na tobě prokletí lpí až do dne soudného!"
Řekl Iblís: "Pane můj, poskytni mi odklad do dne, kdy budou vzkříšeni!"
I pravil Bůh: "Budiž tedy mezi těmi, jimž je odloženo
až do dne času stanoveného!"
Odpověděl: "Pane můj, za to, žes mne svedl, okrášlím jim vše, co na zemi je, a všechny je uvedu v bloudění,
kromě těch, kdož jsou služebníci Tvoji upřímní!"
I pravil Bůh: "Toto je stezka přímá podle mého mínění,
a věru nebudeš mít žádnou pravomoc nad služebníky mými, leda nad těmi, kdož tě následují svedeni,
a pro ně všechny bude pak peklo místem setkání slíbeného."
A to má sedm bran a u každé brány bude z nich skupina zvláštní.
Naopak bohabojní mezi zahradami a u pramenů budou přebývat:
"Vstupte do nich s pokojem a bezpečni!"
Z hrudí jejich jim veškerou zášť vyrveme a budou na lehátkách bratrsky odpočívat a druh na druha se dívat,
žádná starost se jich tam nedotkne a nebudou odtamtud nikdy vyhnáni.
Zvěstuj služebníkům Mým, že Já jsem věru odpouštějící i slitovný,
avšak že trest Můj bude trest bolestný!
A vypravuj jim o hostech Abrahamových,
když k němu přišli zdravíce "Mír s tebou!" a on jim odpověděl: "My věru se vás bojíme."
I pravili: "Neboj se, vždyť my ti přinášíme zvěst radostnou o narození chlapce moudrého!"
Otázal se: "Jak byste mi mohli oznamovat takovou zvěst, když na mne již stáří dolehlo? Jménem čeho mi to oznamujete?"
Odpověděli: "Oznamujeme ti to jménem pravdy - nebuď tedy z těch, kdo naději ztrácejí."
Pravil: "Kdo jiný ztrácí naději v milosrdenství Pána svého než ti, kdož bloudí?"
A pokračoval: "A jaká je tedy vaše záležitost, vyslanci?"
Odvětili: "Byli jsme vysláni k lidu hříšnému
- kromě rodu Lotova, jejž věru celý zachráníme
vyjma ženy jeho, neboť jsme o ní již rozhodli, že bude mezi opozdilými."
A když vyslanci k rodu Lotovu přišli,
pravil Lot: "Věru jste pro mne lidé podezřelí!"
Odpověděli: "Nikoliv, my přišli k tobě se slibem, jejž oni v pochybnost brali,
a pravdu ti přinášíme a věru jsme pravdomluvní.
Vydej se na cestu se svou rodinou v temné části noci a kráčej za nimi! A ať nikdo z vás se neobrací! Jděte tam, kam vám přikázáno!"
A sdělili jsme mu tento rozkaz, neboť ten z nich, kdo pozadu zůstane, měl zahuben být ráno.
Rozradostněni zprávou přispěchali lidé města onoho
a Lot jim pravil: "Toto moji hosté jsou, zneuctění mi tedy nezpůsobte,
však Boha se bojte a hanbou mne nepokrývejte!"
Pravili: "Což jsme tě nebránili před vším lidstvem?"
I zvolal Lot: "Hle, zde dcery mé máte, když už to spáchat chcete!"
Při tvém životě, tito lidé věru tápali v opilství svém,
však výkřik je uchvátil při východu slunce.
A obrátili jsme to město vzhůru nohama a seslali jsme na ně déšť kamenů z hlíny pálené;
zajisté je v tom znamení pro pozorovatele bedlivé!
A věru ono je na cestě trvalé
a zajisté je v tom znamení pro věřící!
A také lid Houštin se ukázal nespravedlivým,
však pomsta naše na ně dopadla; a jsou ti i oni věru příkladem jasným!
Též obyvatelé al-Hidžru vyslance Naše za lháře prohlásili
a přinesli jsme jim znamení Své, však oni se odvrátili.
V horách si příbytky své, jsouce bezpečni, vysekávali
a ozval se zrána nad nimi výkřik jediný
a nebylo jim k ničemu to, co si vysloužili.
Stvořili jsme nebesa a zemi i vše, co je mezi nimi, jako skutečnost; a hodina neodvratně nastane, odpouštěj tedy odpouštěním krásným,
vždyť Pán tvůj je věru stvořitelem i vševědoucím.
A již dali jsme ti sedm opakovaných i Korán vznešený,
neobracej tedy zrak svůj žádostivě k tomu, co dali jsme některým párům z nich v užívání, nermuť se kvůli nim, ale rozprostři křídla svá nad věřícími
a rci: "Já věru jsem varovatel zjevný."
A podobně jsme seslali trest na ty, kdož rozdělují
a kteří Korán na části rozkládají.
Při Pánu tvém, věru si od nich všech vyžádáme počet
z toho, co konali.
Ohlas tedy to, co ti bylo přikázáno, a odvrať se od modloslužebníků,
Vždyť My stačíme ti proti posměváčkům,
kteří vedle Boha ještě jiné božstvo staví, však záhy poznají!
A víme již, že hruď tvá je stísněna tím, co říkají,
ty však chválu Pána svého oslavuj a buď mezi těmi, kdož na tvář padají,
a Pánu svému služ do chvíle, kdy k tobě nepochybně přijde!