Překlad súry الكهف v تشيكي z Czech - Czech translation
Verse 1
Sláva Bohu, jenž seslal služebníku Svému Knihu a neučinil ji křivolakou,
Verse 2
nýbrž přímou, aby varovala před mocnou přísností od Něho přicházející a aby oznámila věřícím, kteří zbožné skutky konali, že obdařeni budou odměnou překrásnou,
Verse 3
ﯸﯹﯺ
ﯻ
zahradou to, v níž navěky zůstanou,
Verse 4
ﯼﯽﯾﯿﰀﰁ
ﰂ
a aby varovala ty, kdo říkají, že Bůh pro Sebe si vzal děti.
Verse 5
A nemají o tom oni ani otcové jejich žádného vědění; jak hrozné je slovo, jež z jejich úst vychází, a nic jiného než lež oni nemluví.
Verse 6
Chceš se snad zahubit smutkem jda ve stopách jejich, jestliže tomuto příběhu neuvěří?
Verse 7
To, co na zemi jest, učinili jsme okrasou její, abychom vyzkoušeli, kdo z nich v konání svém je nejlepší.
Verse 8
ﭼﭽﭾﭿﮀﮁ
ﮂ
A věru uděláme ze všeho toho, co na ní je, výšinu rostlinstva zbavenou!
Verse 9
Domníváš se, že lidé jeskyně a ar-Raqímu byli zázrakem jedním z Našich znamení?
Verse 10
... A hle, mladíci se do jeskyně uchýlili a pravili: "Pane náš, daruj nám od Sebe milosrdenství a připrav nám pro věc naši správné vedení!"
Verse 11
A zakryli jsme uši jejich v jeskyni té během roků mnohých,
Verse 12
potom jsme je vzkřísili, abychom poznali, která z obou stran lépe odhadne délku pobytu jejich.
Verse 13
My vyprávíme ti příběh jejich pravdivě; vždyť mladíci to byli, kteří v Pána svého uvěřili, a jejich vedení po cestě správné jsme upevnili.
Verse 14
A srdce jejich jsme posílili, když vstali a řekli: "Náš Pán je Pánem nebes a země a nikdy nebudeme vzývat božstvo jiné kromě Něho, jinak bychom lež nehoráznou hovořili.
Verse 15
Tento náš lid si vzal místo Něho božstva různá, aniž o nich přinesl jasné zmocnění! A kdo je nespravedlivější než ten, kdo proti Bohu lži si vymýšlí?"
Verse 16
A až se oddělíte od lidí těch a od toho, co uctívají vedle Boha, uchylte se do jeskyně! Pán váš nad vámi část milosrdenství Svého rozprostře a ve věci vaší vám ulehčení připraví.
Verse 17
A byl bys viděl, jak slunce se při svém východu sklání napravo od jeskyně jejich a při svém západu je míjí nalevo, zatímco oni byli v středu jejím. A toto je jedno ze znamení Božích; ten, koho Bůh vede, ten po správné cestě kráčí, avšak pro toho, komu Bůh dal zbloudit, nenajdeš ochránce ani průvodce žádného.
Verse 18
A byl bys je pokládal za bdící, zatímco oni spali a My je napravo i nalevo kolébali; a pes jejich s předními tlapami roztaženými na prahu ležel. A kdybys je byl náhodou spatřil, byl by ses dal před nimi na útěk pln strachu z nich hrozného.
Verse 19
A tak jsme je vzkřísili, aby se jeden druhého vyptávali. I pravil jeden z nich: "Jak dlouho jsme zde setrvali?" Odpověděli: "Setrvali jsme zde den či část dne jednoho." (Nakonec) řekli: "Pán náš zná nejlépe, jak dlouho jsme zde zůstali. Vyšleme jednoho z nás do města s těmito penězi svými, nechť zjistí, kdo nejlepší pokrmy má, a nechť nám od něho potravu přinese; a nechť jedná obezřetně a slušně, aby na nás neupozornil nikoho.
Verse 20
Kdyby nás odkryli, ukamenovali by nás anebo by nás donutili vrátit se k náboženství svému; a pak již nikdy bychom nebyli blaženi."
Verse 21
A tak jsme je odhalili (lidem z města), aby poznali, že slib Boží je pravdivý a že o Hodině pochyby žádné není. A hle, lidé se mezi sebou hádali ohledně věci jejích, a říkali jedni: "Vystavme nad nimi stavbu nějakou; Pán jejich přece o nich dobře ví!" A pravili ti, kdož ve sporu o věc tu zvítězili: "Vystavíme nad nimi svatyni!"
Verse 22
A budou říkat někteří: "Byli tři a čtvrtý z nich byl pes jejich." Jiní řeknou: "Bylo jich pět a šestý z nich byl pes jejich" dohadujíce se o nepoznatelném; a další řeknou: "Sedm, a osmým z nich byl pes jejich." Odpověz: "Pán můj zná nejlépe počet jejich; a zná to jinak jen lidi nemnoho!" Nehádej se tedy o nich, leda jen způsobem esoterickým, a nevyptávej se na ně (z nevěřících) nikoho
Verse 23
a neříkej o ničem: "Já zítra učiním to a to,"
Verse 24
aniž připojíš: "Bude-li chtít Bůh." A vzpomínej Pána svého, když zapomnětlivý jsi, a řekni: "Snad Pán můj mne dovede k tomu, co je správnější než toto!"
Verse 25
A setrvali oni v jeskyni své tři sta let a přidáno je k tomu ještě devět.
Verse 26
Rci: "Bůh zná nejlépe, jak dlouho tam zůstali, a Jemu náleží nepoznatelné na nebesích a na zemi a On nejlépe je vidoucí a slyšící! A nemají oni kromě Něho ochránce žádného a On nečiní nikoho společníkem rozhodnutí Svého!"
Verse 27
Sděluj tedy to, co ti bylo vnuknuto z Knihy Pána tvého; a není nikoho, kdo mohl by změnit slovo Jeho, a nenalezneš kromě Něho útočiště žádného.
Verse 28
Buď neochvějný v duši své spolu s těmi, kdož Pána svého zrána i navečer vzývají po Jeho tváři toužíce! A neodvracej oči své od nich v žádosti po krásách života pozemského a neposlouchej toho, jehož srdce jsme učinili lhostejným k připomenutí Svému, ani toho, jenž jen vášně své následuje a jehož chování míru překračuje!
Verse 29
A rci: "Pravda přichází od Pána vašeho; kdo chce, ať věří, a kdo chce, ať nevěří!" A věru jsme připravili pro nespravedlivé oheň, jenž hustým dýmem je obklopí. A poprosili o pomoc, bude jim pomoženo vodou podobnou kovu roztavenému, jež spálí tváře jejich. A jak odporný to nápoj a jak hnusné to místo pobytu!
Verse 30
Ti však, kdož uvěřili a zbožné skutky konali, budou odměněni, a nedopustíme, aby se ztratila odměna těch, kdož dobré činili.
Verse 31
Jim budou patřit zahrady Edenu, pod nimiž řeky tekou; tam budou se náramky zlatými zdobit, do šatů zelených z hedvábí a brokátu se odívat a v nich na lehátkách odpočívat. Jak krásná to odměna a jak výtečné to místo pobytu!
Verse 32
Uveď jim podobenství o dvou mužích, z nichž jednomu jsme dvě zahrady révy vinné dali, obklopené palmami, a mezi nimi jsme obilí zaseli;
Verse 33
a obě zahrady plody své přinesly a pána svého v ničem nezklamaly a mezi oběma jsme řece téci dali.
Verse 34
A měl ovoce a řekl druhu svému při rozhovoru: "Mám více majetku než ty a mocnější jsem i rodem svým."
Verse 35
Pak do zahrady své vstoupil a sám sobě ukřivdil říkaje: "Že někdy toto zanikne, si nemyslím,
Verse 36
a nedomnívám se, že kdy dostaví se Hodina; a věru i kdybych navrácen byl k Pánu svému, něco lepšího než toto naleznu tam výměnou."
Verse 37
I pravil mu druh jeho v rozhovoru: "Chceš být nevděčný vůči tomu, jenž stvořil tě z prachu, pak z kapky semene a nakonec tě obdařil lidskou podobou?
Verse 38
Však já hovořím: On je Bůh, Pán můj, a já k Pánu svému nepřidružuji nikoho.
Verse 39
Kéž bys byl, když do zahrady své jsi vstoupil, pronesl: Nechť stane se, co Bůh chce, a není moci kromě u Boha! A vidíš-li mne majetkem a dětmi chudšího,
Verse 40
možná, že mne Bůh obdaří lepším, než tvá je zahrada. A možná že postihne ji z nebes pohromou, takže stane se jednou zrána zemí pustou,
Verse 41
či voda její v hlubinách země zmizí a tobě se nezdaří nalézt novou."
Verse 42
A stalo se tak a plody jeho byly zničeny a jal se majitel lomit rukama nad tím, co vynaložil na ni a že od základů je zpustošena nyní, a volal: "Kéž bych byl nikoho k Pánu svému nepřidružoval!"
Verse 43
A neměl čeleď žádnou, jež by mu pomohla kromě Boha, a nedočkal se pomoci.
Verse 44
A tady přísluší ochrana jen Bohu skutečnému; a On nejlepší je v odměňování a k nejlepšímu vede konci.
Verse 45
A uveď jim podobenství o životě pozemském: podobá se vodě, již sesíláme z nebe a s níž se mísí rostlinstvo země a pak stane se suchou travinou, již větry rozvanou. A Bůh všemocný je nad věcí každou.
Verse 46
Majetek a synové jsou života pozemského ozdobou, však zbožné skutky, jež trvalé hodnoty jsou, u Pána tvého lepší odměnu i naději míti budou
Verse 47
v den, kdy horám dáme kráčet a kdy uvidíš zemi jak rovinu srovnanou; a tehdy shromáždíme duše všechny, aniž opomineme z nich jedinou.
Verse 48
A předvedeni před Pána tvého v řadách budou. "Teď přišli jste k Nám tak, jak jsme vás poprvé stvořili; a přece jste tvrdili, že neustanovíme pro vás lhůtu žádnou."
Verse 49
A předložena bude Kniha každého a uvidíš provinilé v obavách z toho, co v ní je obsaženo. A řeknou:,,Běda nám, co je to za knihu, že ani malé, ani velké skutky zaznamenat neopominula?" A naleznou před sebou vše, co dělali, a neošidí Pán tvůj z nich jediného.
Verse 50
A hle, pravili jsme andělům: "Padněte na zem před Adamem!" A padli na zem všichni kromě Iblíse, jenž mezi džiny patřil a rozkazu Pána svého se zprotivil. Zdaž vezmete si jej a potomky jeho jako ochránce místo Mne, ačkoliv vašimi jsou nepřáteli? Jak špatná to bude výměna pro nespravedlivé!
Verse 51
Já neučinil jsem je svědky stvoření nebes a země ani jejich vlastního stvoření; a nevzal jsem si ty, kdož k bludu navádějí, za pomocníky Své.
Verse 52
V den, kdy Bůh řekne:,,Zavolejte ty, jež pokládali jste za společníky Mé!", budou je vzývat, však vyslyšeni nebudou, neboť mezi nimi umístíme propast zániku;
Verse 53
a provinilí spatří oheň pekelný a usoudí, že doň budou svrženi a nenaleznou z něho úniku.
Verse 54
A věru jsme předložili lidem v Koránu tomto všemožné druhy příkladů, však člověk rád se o většině věcí pře.
Verse 55
Nic nebrání lidem uvěřit či prosit Pána svého o odpuštění, když k nim přišlo správné vedení - leda odmítnutí připustit, že dostaví se k nim obvyklý osud dávných anebo že trest je zblízka postihne.
Verse 56
A vysíláme posly Své jen jako hlasatele zvěsti radostné a jako varovatele. Avšak ti, kdož nevěří, se hádají užívajíce falešnosti, aby jí pravdu vyvrátili, a přijímají s posměchem znamení Má i to, před čím varováni jsou.
Verse 57
A kdo nespravedlivější je než ten, jenž při zmínce o znameních Pána svého se od nich odvrací a zapomíná na to, co ruce jeho předtím konaly? A srdce jejich jsme pokryli clonou, aby mu neporozuměli, a uši jejich jsme ucpali hluchotou. A i kdybys je k cestě správné vyzval, přece ji nikdy následovat nebudou.
Verse 58
Pán tvůj je odpouštějící i pln milosrdenství. Kdyby je chtěl uchvátit za to, co si vysloužili, byl by jim jistě uspíšil trest, avšak mají lhůtu slíbenou a jinde než u Boha útočiště žádné nenajdou.
Verse 59
A zahubili jsme obyvatele oněch měst, když stali se nespravedlivými, a stanovili jsme pro záhubu jejich lhůtu slíbenou.
Verse 60
A hle, pravil Mojžíš sluhovi svému: "Neustanu, dokud nedospěji k soutoku dvou moří, i kdybych měl věky celé jíti tomu vstříc."
Verse 61
A když oba dospěli k soutoku moří dvou, zapomněli na rybu svou, jež dala se svou cestou v moře unikajíc.
Verse 62
A když oba ono místo minuli, pravil Mojžíš svému sluhovi: "Přines nám oběd náš, věru nás únava z této naší cesty potkala."
Verse 63
Odpověděl: "Což nevidíš, že když jsme se u skály ukrývali, zapomněl jsem na tu rybu? A jedině satan způsobil, že na ni jsem zapomněl, a nedal mi vzpomenout si na ni a ona na cestu svou v moři se zázračně vydala."
Verse 64
I řekl Mojžíš: "To právě je to, co hledáme." A oba se obrátili a po stopách svých se navrátili.
Verse 65
A nalezli jednoho ze služebníků Našich, jehož jsme milosrdenstvím Svým obdařili a jehož jsme vědění z Nás vycházejícímu naučili,
Verse 66
a Mojžíš mu řekl: "Smím tě následovat, abys mne naučil něčemu ze správného vedení, o němž jsi byl poučen?"
Verse 67
ﮘﮙﮚﮛﮜﮝ
ﮞ
Odpověděl: "Ty trpělivost se mnou mít nebudeš schopen;
Verse 68
a jak bys také mohl mít trpělivost v tom, co je mimo rozsah vědění tvého?"
Verse 69
Avšak Mojžíš řekl: "Bude-li Bůh chtít, shledáš mě trpělivým a já neoslyším rozkazu žádného."
Verse 70
"Chceš-li mne následovat, tedy se mne neptej na nic, pokud já sám tě nevybídnu svou zmínkou."
Verse 71
A pokračovali dále, a když pak na lodi pluli, služebník Náš ji provrtal. I otázal se Mojžíš: "Provrtals ji, abys utopil ty, kdož na ní cestují? Tys věru učinil věc nevídanou!"
Verse 72
Odvětil: "Neřekl jsem ti, že nebudeš schopen mít trpělivost se mnou?"
Verse 73
I řekl Mojžíš: "Nekárej mne za to, že zapomněl jsem, a neukládej mi ve věci mé zkoušku těžkou!"
Verse 74
A pokračovali dále, až potkali chlapce nějakého; i zabil jej a Mojžíš zvolal: "Zdaž zabils duši nevinnou, aniž právo pomsty jsi měl? Tys věru spáchal věc ohavnou!"
Verse 75
Odpověděl: "Neřekl jsem ti, že nebudeš schopen mít trpělivost se mnou?"
Verse 76
Mojžíš pravil: "Jestliže se tě po tomto ještě zeptám na cokoliv, tedy se zbav společnictví mého; a již se ti dostalo ode mne omluvy."
Verse 77
A pokračovali dále, a když přišli k obyvatelům města jednoho, o jídlo je požádali, však lidé ti je pohostit odmítli. A nalezli zde zeď, jež spadnutím hrozila; když pak ji služebník Náš do pořádku přivedl, pravil mu Mojžíš: "Kdybys chtěl, mohlo by se ti za to dostat odměny."
Verse 78
I odvětil: "Toto znamená rozchod mezi mnou a tebou, nicméně ti chci vysvětlení toho sdělit, v čem nebyls s to trpělivost mít.
Verse 79
Co týká se lodi oné, ta patřila chudákům, kteří na moři pracují. A chtěl jsem ji poškodit, aby ztratila cenu pro krále jednoho, jenž na ně číhá a jenž každou dobrou loď násilím jímá.
Verse 80
A co týká se chlapce toho, rodiče jeho byli věřící, a obávali jsme se, že vzpurností a nevděkem svým on zavede je oba,
Verse 81
a přáli jsme si, aby Pán jejich jim jej vyměnil za jiného, jenž bezúhonnější aby byl a lásky jejich více byl hoden.
Verse 82
A co se týká té zdi, ta patřila dvěma chlapcům sirotkům ve městě tom a byl pod ní poklad pro ně předurčený; a otec jejich muž bezúhonný byl a Pán tvůj si přál, aby oni nejdříve dospělosti své dosáhli a teprve pak poklad svůj odkryli z milosrdenství Pána tvého. A já pak nic z toho z rozhodnutí vlastního nečinil; a toto je výklad toho, v čem tys trpělivosti nebyl schopen."
Verse 83
A vyptávají se tě na Dvourohého. Odpověz: "Budu vám vyprávět příběh o něm."
Verse 84
Upevnili jsme moc jeho na zemi a zahrnuli jsme jej prostředky k věcem všem.
Verse 85
ﭜﭝ
ﭞ
A on za nebeským šel lanem,
Verse 86
a když dospěl k slunce západu, shledal, že zapadá v prameni vroucím, a nalezl lid nějaký poblíže. I řekli jsme mu: "Dvourohý, na tobě je, zda potrestáš je, či zda zachováš se k nim dobře."
Verse 87
Odpověděl: "Toho, kdo z nich je nespravedlivý, potrestám a potom bude navrácen k Pánu svému, jenž potrestá jej trestem odporným.
Verse 88
A co týká se toho, kdo věří a zbožné skutky konal, tomu dostane se odměny překrásné a rozkaz, jejž dáme mu, bude snadný."
Verse 89
ﮖﮗﮘ
ﮙ
Potom sledoval lano jiné,
Verse 90
a když dospěl k slunce východu, shledal, že vychází nad lidem, jemuž jsme nedali na ochranu proti němu clony žádné.
Verse 91
A tak tomu bylo a My jsme již obsáhli ve vědění Svém vše, co u něho bylo.
Verse 92
ﯓﯔﯕ
ﯖ
Po té sledoval další lano,
Verse 93
až k místu mezi dvěma hrázemi dospěl a pod nimi lid, jenž sotva chápal řeč mluvenou, našel.
Verse 94
I řekli mu: "Dvourohý, věru Gog a Magog šíří spoušť po zemi; máme ti poplatek zaplatit, abys mezi námi a jimi hráz vystavěl?"
Verse 95
Odpověděl: "To, co mi propůjčil Pán můj, je lepší než poplatek. Pomozte mi horlivostí svou a zřídím mezi vámi a jimi hráz mocnou.
Verse 96
Přineste mi kusy železa!" A když je narovnal mezi dvě úbočí, rozkázal: "Foukejte!" Když z toho vznikl oheň, dodal: "Přineste mi k vylití do něho mosaz roztavenou!"
Verse 97
A nebyli Gog a Magog schopni ji přelézt ani otvor udělat v ní.
Verse 98
I řekl Dvourohý: "Toto je od Pána mého milosrdenství, a až splní se slib Pána mého, na prach ji rozdrtí, vždyť Pána mého slib je vždy pravdivý."
Verse 99
V ten den je ponecháme, aby jeden na druhého ve vlnách dorážel. A bude zatroubeno na pozoun a shromáždíme je všechny najednou.
Verse 100
ﭱﭲﭳﭴﭵ
ﭶ
V ten den pak představíme peklo nevěřícím rovnou,
Verse 101
těm, jejichž oči se zavíraly před připomenutím Mým, a těm, kteří nebyli schopni slyšení.
Verse 102
Domnívali se snad ti, kdož nevěřili, že si mohou brát služebníky Mé jako ochránce místo Mne?
Verse 103
ﮓﮔﮕﮖﮗ
ﮘ
Rci: "Mám vás zpravit o těch, kdož největší ztrátu ve skutcích svých utrpěli,
Verse 104
o těch, jichž úsilí v životě pozemském zbloudilo, ač se domnívají, že dobré činili?
Verse 105
To jsou ti, kdož neuvěřili v Pána svého znamení a v setkání s Ním. Marné byly jejich skutky a nebudou u Nás nic vážit v den zmrtvýchvstání.
Verse 106
Toto odměnou bude jejich: peklo za to, že neuvěřili a že se posmívali znamením i poslům Mým.
Verse 107
Však věru ti, kdož uvěřili a zbožné skutky konali, ti budou mít zahrady rajské obydlím,
Verse 108
ﯪﯫﯬﯭﯮﯯ
ﯰ
v nich věčně přebývat budou a po změně žádné toužit nebudou."
Verse 109
Rci: "Kdyby bylo moře inkoustem ke psaní slov Pána mého, bylo by moře vyčerpáno dříve, než by se spotřebovala slova Pána mého, i kdybychom inkoustem učinili ještě jedno podobné jemu."
Verse 110
Rci: "Já pouze smrtelník jsem jako vy a bylo mi vnuknuto, že božstvem vaším je Bůh jediný. A kdo doufá v setkání s Pánem svým, ať zbožné skutky koná a nechť v uctívání nepřidružuje nikoho k Pánu svému!"
تقدم القراءة